Zdroj: http://www.fauflophoto.cz/clanky/strakapoud-velky-intenzivni-krmeni-mladat  |  Vydáno: 18.2.2017 13:56  |  Autor: Michal Mašík

Strakapoud velký, intenzivní krmení mláďat

Strakapoud velký, intenzivní krmení mláďatStrakapoudy velké pozoruji v přírodě na každém kroku. Při loňském fotografování žabí migrace jsem je sledoval jen pár metrů od silnice, jak se silnými údery zobáku dobývali pod kúru stromu. Na chvilku jsem se tehdy vzdálil od žab a věnoval se pozorování tohoto krásně zbarveného zdatného šplhavce. Fotografie, které jsem pořídil jsou ale z jiného místa.

 

 

Strakapoudí dutina jen pár metrů nad zemí

Toho dne jsem byl fotografovat muflony. Na  zpáteční cestě k vozu jsem zaslechl nepřetržité ptačí volání  mláďat. Zastavil jsem se a zvedl hlavu vzhůru, abych mohl pozorovat okolní stromy a přesněji lokalizovat místo, odkud se ptačí hlas ozývá. Netrvalo dlouho a zaostřil jsem na nedaleký dub, ve kterém byla odhadem osm metrů nad zemí dutina. Nebylo pochyb, že jsem u cíle. Ideální pozice pro fotografování to zrovna nebyla. Ale lepší než nic! Přiblížil jsem se více ke stromu a připravil si techniku. Za pár minut přilétl první strakapoud, podle zbarvení jsem usoudil, že jde o samce a jen pár vteřin poté i samička. Celá rodinka byla pohromadě. Proběhlo rychlé předání potravy a opět strakapoudí rodiče odlétali shánět něco k snědku pro jejich neustále hladové potomky.


 
Desetiminutový interval při krmení mláďat

Ke strakapoudům jsem se ještě několikrát vrátil. Pokaždé to bylo stejné. Odlétli pro potravu a po deseti minutách jsem opět mohl pozorovat návrat do hnízda. Dutina musela být dostatečně prostorná, protože několikrát přilétli oba dospělí strakapoudi a zmizeli uvnitř. Při každém opuštění hnízda nesl jeden z rodičů v zobáku nečistoty. Někdy se jen zdržovali kolem svého obydlí, ale většinou odlétali dál do lesa. Při jedné mojí návštěvě u strakapoudů slétli téměř na zem. Mohl jsem je fotografovat na vzdálenost pěti až šesti metrů jak se pohybují po kmeni stromu a hledají potravu pod kůrou. Natáčeli hlavu ke kmeni a jakoby naslouchali a zjišťovali, zda pod kůrou není nějaká živá potrava. Byla to neuvěřitelná podívaná, kdy mne strakapoud pozoroval a byl docela zvědavý, kdo že se mu pohybuje v teritoriu. Toto setkání netrvalo ale déle než dvě minuty a opět se vzdálil do korun stromů. Ale i tak to byl neskutečný zážitek. Škoda jen, že dutina je na celkem frekventovaném místě, kudy procházelo během dne dost lidí a tak pro fotografování a pozorování nebyl úplný klid. Díky tomu nebyla během fotografování nouze o zvědavé pohledy a několik lidí se dalo i do hovoru. Patřím mezi ty, kteří jsou při fotografování nejraději sami, bez přítomnosti dalších osob. Přesto jsem i tak rád zodpověděl všechny otázky, které jsem od procházejících dostal.

 

Strakapoud velký, popis druhu (zdroj Wikipedie)

                

Související články:

Střízlík obecný, neposedný zvědavec

Kulíšek nejmenší, dva dny v Brdech

Hrdlička zahradní, hnízdo na hrušce

Fotografování ptactva, volné chvíle bez medvědů

Sojka obecná, každý den před krytem

Holub hřivnáč, náš největší holub

Červenka obecná, ve skorčím teritoriu

Skorec vodní, lesní potok na dně rokle

Ledňáček říční, modrý drahokam české přírody

Červenka obecná, strašpytel z tůní

Rybník u Ražic, mezi volavkami I

Čáp černý, malé překvapení

Vodouš bahenní, na skok k bahňákům

Rybník u Ražic, mezi volavkami II

Brhlík lesní, dutina v dubu na hrázi rybníka

Bažant obecný, pár vteřin času

 

Galerie:

Strakapoud velký

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(Fotografováno v květnu 2016)