Články autora

< návrat zpět

Prosincové fotografování dravců v České Kanadě

V posledních dnech roku 2016 jsem se mezi svátky s kamarádem domluvil na fotografování dravců v krásné přírodě České Kanady, které pro nás opět připravil Honza Brož.

Rosomák sibiřský, duch Skandinávské přírody

Pokud jsem si před odjezdem do Finska říkal, že prožít setkání s medvědy alespoň jeden den, budu spokojený. Medvědů byla spousta a to denně. Také lišku obecnou jsem mohl dvakrát pozorovat. O spoustě druhů ptáků ani nemluvě. Ale spatřit rosomáka sibiřského v to jsem ani nedoufal. Nebo lépe řečeno, ani jsem na to nepomýšlel, že bych mohl mít takové štěstí.

Slepýš křehký, ještěrka bez nohou

V květnu jsem se pravidelně po několik dní vracel na místo fotografovat dutinu obývající strakapoudem velkým. Pod stromy v listí jsem několikrát sledoval pohyb který mne zajímal, ale nebyla možnost stále fotografovat, jelikož jsem ony živočichy nechtěl rušit. Jednoho dne bylo vše jinak.

Hrdlička zahradní, hnízdo na hrušce

Tento rok si pro hnízdění vybrala hrdlička zahradní hrušku, kterou máme na zahradě. Hnízdo bylo situováno na konec nejvýše položené větve stromu. Mnohokrát jsem měl pocit, že spadne. Větev nebyla zrovna silná a pod váhou obou hrdliček se ohýbala. A zanedlouho se tam mělo objevit ještě mládě.

Fotografování ptactva, volné chvíle bez medvědů

Ve chvílích, kdy nebyl na dohled žádný medvěd jsem se mohl věnovat ptactvu, které se pohybovalo kolem krytů. Nejpočetněji byla zastoupena sojka obecná a vrána šedá. Dalšímy druhy, které bylo možné každý den pozorovat, byl krkavec velký, straka obecná, racek žlutonohý, krahujec obecný a občas i sojka zlověstná. Dvakrát se ukázala i liška obecná. Sice na větší vzdálenost, ale v severském prostředí ji to velmi slušelo.

Sojka obecná, každý den před krytem

Sojky obecné jsem pozoroval každý den. Ať již to bylo kolem našeho ubytování, nebo při každé návštěve jednotlivých krytů, kde jsem čekal na medvědy. Na poslední den fotografování jsem si vybral kryt, který byl situován v lesíku. A právě na tomto místě, bylo sojek nejvíce. Posedávaly po okolních stromech a občas se některá odvážila do těsné blízkosti našeho úkrytu.

Medvěd hnědý, za medvědy do barevného Finska

Konečně opět sever! Od července jsem věděl, že se vrátím do jedné ze severských zemí Evropy, tentokrát do Finska a nemohl jsem se dočkat. Moje zářijová cesta vedla za medvědem hnědým. Mnohokrát jsem si před odletem říkal, že i kdybych žádného medvěda nespatřil, tak by mi stačil ten pocit vědomí, že jsem opět v nádherné přírodě.

Daněk skvrnitý, deštivé ráno v oboře

Mezi prací jsem si našel dvě hodinky času a odjel se po delší době do obory podívat na daňky skvrnité. I když jsem si ráno říkal, že bych rád venku strávil opět více času, ideálně v krytu, program to prostě nedovoloval. I tak jsem vděčný za ty dvě hodinky v přírodě. Ten den počasí předpovídalo mírný déšť, který během fotografování i přišel. Všude kolem bylo ještě dost zeleně a příchozí déšť spolu se zataženou oblohou zvýraznil barvy. Tajně jsem také doufal, že daňka konečně spatřím v místě, kde si ho již delší dobu představuji pro mou fotografii. Tentokrát byl velmi blízko, ale v ideální pozici stále nebyl.

Ocún jesenní, naháček od dálnice

První podzimní den tohoto roku připadl na dvaadvacátého září a já se rozhodl vrátit za rostlinou, která vykvétá v pozdním létě. Její květ se dá ještě spatřit koncem října. Poslední zářijový den jsem stál na lokalitě a v první moment jsem si říkal, že ocún je již odkvetlý. Pamatuji si, že při návštěvě před dvěma lety byl v hojnějším počtu. Přešel jsem celou louku a na její opačné straně bylo ještě několik stovek rostlin. Bylo krásné slunečné podzimní ráno. Na stéblech se třpytila rosa. Zalehl jsem do trávy, pár metrů vedle mne Jirka, vzduch provoněla vůně tabáku z jeho dýmky a já si vzpomněl na naše první společné fotografování.

Lasice hranostaj, lstivá šelma z tůní

Bylo to setkání velmi rychlé a neměl jsem vůbec šanci pro zhotovení lepší fotografie, než ta která vznikla. Na protější straně před krytem v malé stráni to zašramotilo, zašustilo listí a z hustého houští na mne vykoukla lasice hranostaj.

Bažant obecný, pár vteřin času

Loňské září a říjen jsem se pravidelně vracel po několik dní na lolkalitu, kde jsem fotografoval ledňáčky říční. V průběhu času, který jsem strávil jen pozorováním a nebo fotografováním se mi před objektivem vystřídala spousta jiných druhů zvířat, které jsem buď mohl a nebo k tomu nebyla vhodná příležitost také zachytit na fotografiích.

Rehek zahradní, obyvatel světlých lesů

​Můj dům kde bydlím, leží nedaleko lesa. Občas rehky pozoruji na své zahradě, když tam zavítají. Nikdy se sice dlouho nezdrží a pokračují dál ve své pouti.

Holub hřivnáč, náš největší holub

V čase, kdy jsem trávil volné chvíle fotografováním brhlíků na hrázi nedalekého rybníka okolo mne neustále poletovala dvojice holubů hřivnáčů. A byl to velmi zvědavý párek holubů. Neustále posedávali v mé blízkosti a jako by pozorovali co dělám. Chvílemi se vzdálili, ale za pár minut opět seděli nad mou hlavou ve větvích dubů.

Červenka obecná, ve skorčím teritoriu

Červenky mám rád! Není to tak dlouho, co jsem na svůj web vložil několik snímků červenky obecné. Fotografie, které prezentuji v tomto článku jsem pořídil při fotografování skorce vodního na jednom lesním potoku. Jedna moje fotografie červenky, byla dokonce otištěna tento rok v časopise Ptačí svět. U příležitosti vyhlášení ptáka roku 2016. Tou byla zvolena právě červenka obecná.

Muflon, návštěva u rohatých v mojí oblíbené oboře

Je brzo ráno a já stojím před oborou, kam chodím pozorovat daňky a muflony. Když mám chvilku času a nechci být zavřený doma, moje kroky míří právě tam. Tentokrát jsem měl příležitost fotografovat několik hodin mufloní rodinku. Všude kolem se také zdržuje spousta ptactva, které tam láká lehká obživa. Tou je přikrmována zvěř v oboře.