Dva květnové dny u orchidejí v Bílých Karpatech

V květnu jsem se rozjel po několika letech do Bílých Karpat na orchideje. Bylo to v době, kdy byla u nás v plném proudu první vlna COVIDU-19. Všude byla povinná rouška a já na dva dny utekl do přírody Bílých Karpat brouzdat krajinou a hledat orchideje.

Jarní Bílé Karpaty, louky plné orchidejí

Je pondělí, téměř půlnoc a já se vracím domů z práce. Za dvě a půl hodiny mi bude zvonit budík, abych vstával. To bude docela šichta. Ale jinak to nejde. Pokud chci být již první ráno na svítání u orchidejí, musím vstát. Vezmu již připravené věci, a auto ukrajuje první kilometry z celkových tříset na první lokalitu. Výhodou nočního cestování je slabý provoz, což nahrává i rychlejšímu přesunu. A já vlastně noční cestování mám docela rád. Delší cesty mi nevadí. Řízení auta je pro mne spíš odpočinek. Zpětně musím říct, že to chtělo cestu naplánovat o týden nebo dva později. Kvůli ostatním druhům. U orchidejí se to vždycky těžko odhaduje. Každý rok je trochu jiný. Je tam malinko posun. Měl jsem připraveno něco kolem deseti lokalit, které jsem chtěl navštívit. Ne všechno se povedlo. Nevadí. Poznal jsem nová místa pro další příležitosti. Hotely a penziony byly uzavřeny kvůli vládním opatřením a tak nezbylo nic jiného než přespat jednu noc v autě. A bylo to docela příjemné. Probudit se pár metrů od orchidejí. Před svítáním si udělat malou snídani, lehkým krokem se pak přesunout a ulehnout do trávy. Byly to fajn dva dny.